Úvodní stránka > Napsali o mně

Napsali o mně

Na téhle stránce budou k dispozici výroky těch, kteří se chtěli nějakým způsobem ke mně vyjádřit. Většinou to budou odkazy. Ale první a to si nemohu odpustit, protože mi tím udělal velkou radost, je článek Vladimíra Novotného, renomovaného literárního kritika. Přepisuji ho, neb mám k dispozici pouze zmuchlaný dopis a ten nejde ani naskenovat, ani s ním udělat něco jiného. K úhoně dospěl na jevišti Antidivadla při literárním večeru.

Čechura Sedmiruký...

V Plzni jsou různé spolky a trojspolky: kupříkladu ten antidivadelnický - a také trojspolek čechurovskomikiskovskoulrichovský. Zatímco však u pánů literátů Mikiska a Ulricha našinec medle ví a vidí, na čem je, v případě páně Čechury Milana vidí, že neví, na čem je. Nepíše jako Mikisek, nepíše jako Ulrich, znamenalo by to, že nejspíše píše jako Čechura, ale ouha, ouha!, ouha!!, v tom je právě ten zapeklitý a zatrolený problém - jak vlastně píše Mistr Čechura? Zkuste si od něho něco přečíst a máte vmžiku jasno - ale jenom pouhou vteřinku, vteřinečku, než si od něho přečtete něco dalšího: to další bude totiž úplně jiné! A je po jasnu.

Navíc je Milan Čechura natolik kumštýřsko-literárně zručný tvor či bytost zručná, že je zřejmé, že všechny své texty píše s naprostou suverénností, smolí je setsakra dobře, ale pravděpodobně vždy levou rukou - protože tou pravou musí brnkat na kytaru. Anebo musí - no, co všechno zbytečného i nezbytečného se dělává pravou rukou... A jak furiantsky píše levou rukou, musí mít tím pádem těch levaček po ruce a v zásobě povícero. Proto si jednou jen tak střihne takový horror v próze, až by Antidivadelníci hrůzou jen zírali. A jinou rukou zase sepíše roztomilou rodinnou skoroidylku, že by zrovna zase ti Antidivadelníci celí slzeli, kdyby ovšem měli rodiny a věděli, co obnáší slovo rodinčení. Takhle by se slušelo, aby zaslzeli aspoň do rezervy. Další rukou Čechura vytvoří bezva fantaskní prózu - a jinou další rukou spíchne vtipnou humoristickou povídku, vyhraje s ní soutěž a stane se věhlasným Kašparem roku - rozuměj Kašparem s velkým Ká! S další humoristickou končetinou triumfuje v legendárním klání o Literární deštník. Žádá-li se to po něm, přiběhne s nádražní povídkou, a když je zapotřebí, vymění ji za zgruntu jinou povídku, za ještě lepší - za povídku hospodskou a silvestrovskou zároveň. A tak dále atakdál - prostě kdo umí, ten umí. A vypadá to tak, že Milan Čechura umí všechno, zvládl by bez problémů třeba i povídku fotbalistickou stejně jako filosofickou, takže se dá říci, že má jako literát nejméně sedm rukou - měl by se tudíž intimně podepisovat Čechura Sedmiruký!

Vysvětlení je prosté: Milan Čechura miluje vyprávění v různých podobách, a vždy, když jednou ze svých mnoha rukou takové vyprávění smolí, spíchává či sepisuje, tak si ho zálibně čechrá, načechrává, přečechrává, zaonačuje ho a přeonačuje tak, jak mu to zrovna v mysli koštuje - a pokaždé mu pod rukou vznikne něco úplně jiného, tak vyčechrané, až se v literárním slangu dá říct, že načechurované. Naposledy takhle tou svou jednou šikulkou, jednou jedinou levou rukou jakoby nic a počechurovsku zplodil Kalendář plzeňský, aby všem dokázal, že i sousloví autor kalendářový může znít hrdě. Ale Milan Čechura má i svou hrdost a docela určitě nesnáší, jsa sedmirukým, takovéto řečičky ručičky. Proto by měl ruče dostat prostor na svou vlastní řeč.

27.2.2009 Vladimír Novotný

2006 Plzeňský deník, listopad 2006.jpg

2007 Plzeňský deník, srpen 07.jpg

2008 Plzeňský deník, březen 2008.jpg

2009 Mladá fronta, březen 2009.jpg

2009 Plzeňský deník, březen 2009.jpg

2009 Plzeňský deník, duben 2009_1.jpg

2011 Recenze na Dědečkárnu, Gardavský.jpg

2011 Recenze na Dědečkárnu od Jaromíra Komorouse

2011 Nahrání CD Plzeň spisovatelská.jpg

2013 Rozhovor v PD o knihách a hymně FCVP

2013 Biblio Malý Nepřítel.jpg